Galerie nika
2022
Výstava Posvátné všednosti věnuje pozornost místům, kudy obvykle jen zběžně procházíme, aniž bychom je doopravdy vnímali. Jde o přechodová místa, kterými neustále pulsuje pohyb a čas, ale přece jsou obestřena zvláštním bezčasím a stálostí. Julie Petrůjová zkoumá prostory stanice metra a objevuje jejich ne-všednost a zvláštnost.
Fotoaparát se stává nejen médiem zprostředkování, ale také nástrojem k ohledávání a zpřítomnění, k zachycení místa a času v jeho ne-stálosti. Pohyb metrem jako fyzický i spirituální přechodový rituál odněkud někam. Sestup dolů, výstup nahoru, čekání. Co se stane, zastavíme-li se v místech, která nejsou určena k zastavení? Lze vnímat prostor vestibulu metra i jinak než jako místo k rychlému přesunu? Eskalátory běží a nikdo na nich nestojí, mezitím přijíždí metro a zvedá se vítr. Umělkyně citlivě reaguje na prostředí metra a poukazuje, jak i my můžeme změnou úhlu pohledu proměnit zdánlivě všední v posvátné.
„Je 12:27. Stojím uprostřed kruhu hned vedle Galerie NIKA. Prošel tu jeden člověk a jediné, čeho si všimnul, jsem byla já. Asi proto, že tu jen tak stojím a dívám se okolo. Připadám si jako bych tady neměla být. Mám pocit, že za mnou každou chvilku někdo přijde a zeptá se co tu dělám. Člověk, co jen tak stojí a pozoruje, musí být podezřelý. Protože tohle místo je jen na průchod.”
„Tohle místo je bizarní, všemi těmi obchody a divnými zákoutími, ale zároveň i hezké těmi detaily původní architektury. Kopule ladí s rudými pruhy na sloupech, které vypadají trochu lacině, ale myslím, že je to jen tím, že je nikdo nečistí a jsou jednoduše sešlé. Zbytek je šedý. To nade mnou je krásné. Jde odtamtud skvělé světlo. Rudá barva je pak vidět i z venku budovy. Všímají si toho také lidé, kteří jdou okolo?“
„Automaty, které tu jsou, už asi dlouho, nikdo nepoužil. Chtěla bych si koupit třeba tyčinku a kouknout se na datum spotřeby, ale nemám drobné. Příště si je musím vzít s sebou. Zajímalo by mě, co všechno je nahoře na těch automatech. Vidím tam kelímek a láhev vodky, ale myslím, že by tam mohly být i další zajímavé věci. Taky mě baví to tagovací místo za automaty, které není střeženo kamerami a asi se to tam nikomu nechce umývat.“